Hypertenze a COVID-19

Blokátory   systému renin-angiotenzin  a Covid-19: není důvod k jejich vysazování

prof. Jiří Widimský, jr.    
Centrum pro hypertenzi,  III. interní klinika VFN a 1.LF UK Praha

Úvod                                                 

V prvém letošním čísle časopisu Hypertenze a kardiovaskulární prevence  jsme stručně  diskutovali potenciální vztah  arteriální hypertenze k pandemii vyvolané onemocněním  COVID-19.  Od té doby  byla prezentována řada  dalších , retrospektivních i prospektivních studií.  I když  se infekce COVID-19 vyskytuje častěji vyšším věku (nad 65 let) u pacientů s řadou dalších komorbidit, nebylo dosud přesvědčivě doloženo, že by vysoký krevní tlak sám o sobě představoval rizikový faktor pro onemocnění COVID-19  či jeho zhoršený průběh.  Není přesvědčivě doloženo, že by se arteriální hypertenze vyskytovala u infikovaných nemocných častěji než ve všeobecné populaci !
V následujících řádcích se pokusím stručně  posoudit postavení  blokátorů  systému renin-angiotenzin v léčbě nemocných s virovým onemocněním COVID-19 ve světle nedávných klinických studií.
Angiotenzin-konvertující enzym typu 2 (ACE-2) je monokarboxypeptidáza, která principiálně štěpí  vazokonstrikční oktapeptid  angiotensin II na heptapeptid angiotensin (1-7).   Angiotenzin 1-7 aktivuje Mas receptory  a má vazodilatační a protizánětlivé působení, čímž může  mitigovat  škodlivé působení angiotenzinu II.  ACE-2  je však současně receptorem pro infekci COVID-19 . Jelikož ACE-inhibitory i  AT1-blokátory mohou   zvyšovat  tvorbu ACE-2,  teoreticky tak  vedou k usnadnění  vstupu COVIDu-19  do epiteliálních buněk s následným zvýšeným rizikem zánětu. Je   proto diskutována ze všech možných aspektů otázka  terapie  RAS blokátory  v průběhu  pandemie COVID-19 (1-3).  Tato diskuze  vedla  následně k formování  mnoha stanovisek odborných společností (ESC, ESH, ISH, ČSH a další) , které upozorňovaly  na absenci přesvědčivé evidence o škodlivém působení RAS blokátorů u infikovaných pacientů. Vysazení RAS blokátorů by navíc  mohlo vést ke zhoršení kontroly hypertenze  a zhoršení průběhu některých dalších onemocnění jako je ischemická choroba srdeční či srdeční selhání. V oblasti  výzkumu infekce COVID-19 je však zaznamenáván překotný vývoj  a proto je vhodné se   podívat na výsledky  recentních klinických studií v tomto kontextu.